Denní motýli a vřetenušky v CHKO Bílé Karpaty: síťové mapování na střední škále
časopis Příroda · 18.05.2026
DOI: 10.83171/08c5-7j36 ↗Kurz gefasst
Fachartikel in der Zeitschrift časopis Příroda, erschienen am 18.05.2026. Verfasst von Lukáš Spitzer und 2 weiteren Autor:innen.
Abstract (Originalsprache)
Představujeme výsledky intenzivního síťového mapování denních motýlů (nadčeleď Papilionoidea) a vybraných nočních motýlů s denní aktivitou (Zygaenidae, Erebidae: Syntomini, výběr z Arctiinae), organizovaného v CHKO Bílé Karpaty v letech 2022–2023. Sedm mapovatelů zpracovalo všech 127 mapových polích o stranách 2,8 × 3,0 km (1/16 standardního mapovacího pole) během čtyř návštěv (duben–září), prozkoumali všechny typy stanovišť a zaznamenávali všechny druhy zájmových skupin včetně jejich abundancí. Celkem bylo zjištěno 110 druhů (97 denních motýlů, 11 zástupců čeledi Zygaenidae a 2 čeledi Erebidae). Jde o 66 % české fauny denních motýlů (respektive 50 % vřetenuškovitých). Celkem 49 druhů figuruje v červeném seznamu. CHKO Bílé Karpaty tak patří k motýlářsky velmi bohatým oblastem České republiky, podtrhuje to jak velmi vysoký počet druhů vedených na červeném seznamu, tak i fakt, že v 59 kvadrátech ze 127 bylo nalezeno 50 a více druhů motýlů ze zkoumaných skupin a pouze v 15 kvadrátech bylo nalezeno méně než 30 druhů. Nejdůležitějšími stanovišti motýlů jsou na severu a středu CHKO extenzivní pastviny a záhumenky, kde najdeme typické druhy pastevní krajiny – Phengaris arion, Argynnis niobe, které již v dalších částech CHKO vymizely. Tyto druhy jsou zde doprovázeny motýly mezofilních luk, kteří se dále vyskytují víceméně plošně v celé CHKO – např. Boloria selene, Cyaniris semiargus, Lycaena alciphron, L. hippothoe, Phengaris nausithous a P. teleius; teplé stráně s Hesperia comma, Polyommatus bellargus, Zygaena angelicae a Z. ephialtes; a konečně lesy a jejich lemy včetně pasek vznikajících v důsledku kůrovcové kalamity ve smrčinách s Parnassius mnemosyne, Satyrium ilicis, Boloria euphrosyne či Lasiommata maera. Jižní části CHKO jsou významné svými lesostepními rezervacemi a krajinou kopanic při hranicích se Slovenskem, kde najdeme početné populace druhů Brenthis hecate, Hamearis lucina, Plebejus argus, Melitaea aurelia, vzácněji pak Polyommatus dorylas, Minois dryas, Satyrium spini, Phengaris alcon. Mezi velmi vzácné a mizející druhy patří Melitaea britomartis, Polyommatus daphnis, Erebia medusa nebo Spialia sertorius. K recentně expandujícím druhům zjištěným během mapování patří Brenthis daphne, Heteropterus morpheus a Polyommatus bellargus. Ve dvou letech mapování, především v roce 2022 bylo velmi studené a vlhké jaro, které se odrazilo v nízkých početnostech univoltinních druhů s maximem výskytu v červnu – velmi málo tak mapování přineslo údajů o výskytu vřetenuškovitých, které byly mimo Zygaena filipendulae a Z. loti pouze vzácně a jen v několika málo kvadrátech. Pro všechny zjištěné druhy předkládáme mapy rozšíření, stručně diskutujeme druhy historicky vyhynulé i nově expandující a formulujeme zásady další péče o motýly Bílých Karpat.
Schlagwörter
Zitieren
APA
Spitzer, L., Vondřejc, T. E., & Konvička, M. (2026). Denní motýli a vřetenušky v CHKO Bílé Karpaty: síťové mapování na střední škále. časopis Příroda. https://doi.org/10.83171/08c5-7j36
Vancouver
Spitzer L, Vondřejc TE, Konvička M. Denní motýli a vřetenušky v CHKO Bílé Karpaty: síťové mapování na střední škále. časopis Příroda. 2026. doi:10.83171/08c5-7j36
BibTeX
@article{Spitzer2026,
author = {Spitzer, Lukáš and Vondřejc, Tomáš Ernest and Konvička, Martin},
title = {Denní motýli a vřetenušky v CHKO Bílé Karpaty: síťové mapování na střední škále},
journal = {časopis Příroda},
year = {2026},
doi = {10.83171/08c5-7j36}
}
EUVIMED