Možnosti konsolidace zavlhčeného kamene – pilotní výzkum pro řešení problematiky konsolidace Braunových reliéfů v Novém Lese u Kuksu
Fórum pro konzervátory-restaurátory · 2026-07 · 16 (1) · 003-015
DOI: 10.61574/fkr.2026.1.003 ↗Kurz gefasst
Fachartikel in der Zeitschrift Fórum pro konzervátory-restaurátory, 2026-07. Verfasst von Kristýna Bittnerová und 2 weiteren Autor:innen.
Abstract (Originalsprache)
Článek se zaměřuje na možnosti konsolidace zavlhčených pís- kovců, konkrétně tuto problematiku sleduje na příkladu Brau- nova Betlému u Kuksu. Konsolidace kamene s vyšším obsahem vlhkosti je poměrně zásadní problém, na který zatím neexistuje jednoznačná odpověď. Aplikace většiny běžně používaných kon- solidantů je doporučována či limitována pouze na suché mate- riály, nicméně v některých případech není možné toto vysušení zajistit. Nastavení laboratorních podmínek testování vycházelo z mo- nitoringu vlhkosti reliéfu Klanění pastýřů na Braunově Betlémě a porovnání výsledků s okolními reliéfy. Cílem práce bylo ověřit chování vybraných konsolidantů na vzorcích s rozdílným obsa- hem vlhkosti. Testovány byly prostředky na bázi organokřemičita- nů a koloidních roztoků oxidu křemičitého, konkrétně Remmers KSE 100, KSE 300, Levasil CC301 a Sebosil S 10%. Vlhkost zkušeb- ních tělísek byla stanovena na 10 % hm. a 15 % hm. Před aplikací byly rovněž ověřeny dvě metody povrchového vysoušení. Vzor- ky byly uchovávány v uzavřených nádobách se stabilní vlhkostí, spolu s Petriho miskami s jednotlivými konsolidanty pro vizuální hodnocení tvorby křemičitého gelu. Hodnocení účinku zahrnovalo stanovení hloubky penetrace, měření rychlosti šíření ultrazvukového vlnění, odporové vrtání, elektronovou mikroskopii s EDX analýzou a kolorimetrii. Většina testovaných prostředků vykazovala konsolidační účinek i při zvý- šené vlhkosti, přestože u organokřemičitých konsolidantů byly pozorovány negativní projevy při vytvrzování gelu. U těchto pro- středků se na Petriho miskách objevoval mléčný zákal a v někte- rých případech gel zcela nevytvrdl. Mikroskopická analýza navíc prokázala horší adhezi gelu ke křemenným zrnům a jeho odlu- pování při vyšší vlhkosti. Prostředek Levasil CC301 byl z testová- ní vyřazen pro nedostatečné vytvrzení gelu. Sebosil S vykazoval nejstabilnější chování, rychlé vytvrzení a minimální odchylky, avšak jeho konsolidační efekt byl vzhledem k nízké koncentraci účinných látek nejnižší.
Zitieren
APA
Bittnerová, K., Ďoubal, J., & Bayer, K. (2026). Možnosti konsolidace zavlhčeného kamene – pilotní výzkum pro řešení problematiky konsolidace Braunových reliéfů v Novém Lese u Kuksu. Fórum pro konzervátory-restaurátory, 16(1), 003-015. https://doi.org/10.61574/fkr.2026.1.003
Vancouver
Bittnerová K, Ďoubal J, Bayer K. Možnosti konsolidace zavlhčeného kamene – pilotní výzkum pro řešení problematiky konsolidace Braunových reliéfů v Novém Lese u Kuksu. Fórum pro konzervátory-restaurátory. 2026;16(1):003-015. doi:10.61574/fkr.2026.1.003
BibTeX
@article{Bittnerov2026,
author = {Bittnerová, Kristýna and Ďoubal, Jakub and Bayer, Karol},
title = {Možnosti konsolidace zavlhčeného kamene – pilotní výzkum pro řešení problematiky konsolidace Braunových reliéfů v Novém Lese u Kuksu},
journal = {Fórum pro konzervátory-restaurátory},
year = {2026},
volume = {16},
number = {1},
pages = {003--015},
doi = {10.61574/fkr.2026.1.003}
}
EUVIMED