EUVIMEDEUVIMED entdecken
Crossref

Havran v egyptské kultuře

Břetislav Vachala

Anthropologia integra · 2010

DOI: 10.5817/ai2010-2-55 ↗

Kurz gefasst

Fachartikel in der Zeitschrift Anthropologia integra, 2010. Verfasst von Břetislav Vachala. Die Arbeit nennt 22 Literaturangaben.

AbstractBibliografische AngabenZitierenVerwandte Studien

Abstract (Originalsprache)

Staří Egypťané žijící podél Nilu měli vždy úzký vztah k přírodě a byli přirozeně závislí na důvěrné znalosti místní fauny a flóry. Dobře byli obeznámeni také se světem ptáků, včetně havranů (čeleď Corvidae). Nejstarší zobrazení havranů se nachází na zlomku „Palety bojiště“ (okolo 3150 př. n. l.; obr. 1). Známá jsou realistická vyobrazení havranů a vran na figurálních ostrakách z Ramessovské doby (obr. 2, 3). Kromě toho se dochovaly dvě neobvyklé scény s epizodou z neznámé bajky (obr. 6) a s parodií vážení srdce zemřelého před bohem Usirem (obr. 4, 5). Zřejmě nejvěrnější zpodobení havrana v egyptském umění se objevuje na pektorálu z 12. dynastie, kde dva havrani zastupují sokoly, symbol boha Hora, to jest krále (obr. 7). Dávní Egypťané přisoudili havranovi pozitivní i negativní (srovnej démotický snář na papyru Carlsberg č. XIV, f.) úlohu. Podobný postoj k havranovi je doložen i v arabském středověku: na jedné straně symbolizuje rozloučení, smutek a smrt (například básně Antara ibn Šaddáda, Durajda ibn as-Simmy, al-Ahwase), na druhé straně naději a dobro (v egyptských lidových písních).

Zitieren

APA

Vachala, B. (2010). Havran v egyptské kultuře. Anthropologia integra. https://doi.org/10.5817/ai2010-2-55

Vancouver

Vachala B. Havran v egyptské kultuře. Anthropologia integra. 2010. doi:10.5817/ai2010-2-55

BibTeX
@article{Vachala2010,
  author = {Vachala, Břetislav},
  title = {Havran v egyptské kultuře},
  journal = {Anthropologia integra},
  year = {2010},
  doi = {10.5817/ai2010-2-55}
}
Kostenlos starten →