Doporučený postup diagnostiky a léčby infekce virem hepatitidy B
Gastroenterologie a hepatologie · 17.04.2026 · 80 (2) · 124-143
DOI: 10.48095/ccgh2026124 ↗Kurz gefasst
Fachartikel in der Zeitschrift Gastroenterologie a hepatologie, online erschienen am 17.04.2026. Verfasst von Petr Husa und 3 weiteren Autor:innen.
Abstract (Originalsprache)
Nová doporučení odrážejí nárůst poznatků, které byly publikovány od vydání předchozího českého doporučeného postupu v září 2017. Základem pro napsání tohoto doporučeného postupu byla doporučení Evropské asociace pro studium jater (EASL) z května 2025. Podle kvalifikovaných odhadů je celosvětově chronicky infikováno virem hepatitidy B (HBV) 254 milionů lidí. Česká republika patří mezi státy s nízkou prevalencí infekce HBV. Infekce HBV může vyvolat závažná, život ohrožující poškození jater – fulminantní hepatitidu, jaterní cirhózu a hepatocelulární karcinom (HCC). Hlavním cílem léčby je prodloužit délku života a zlepšit jeho kvalitu zabráněním progrese chronické hepatitidy do jaterní cirhózy, dekompenzace cirhózy a vzniku HCC. Předpokladem dosažení tohoto cíle je trvalá suprese replikace HBV. Dalšími cíli léčby jsou prevence vertikálního přenosu infekce z matky na novorozence, zábrana reaktivace infekce HBV, léčba extrahepatálních manifestací (EHM) HBV a snížení pravděpodobnosti mezilidského přenosu HBV. Obecně jsou možné dvě strategie léčby chronické hepatitidy B – léčba nukleos (t) idovými analogy (NA) nebo pegylovaným interferonem alfa. V současnosti je naprostá většina pacientů v České republice a v celé Evropě léčena NA. Entekavir (ETV), tenofovir disoproxil fumarát (TDF) nebo tenofovir alafenamid (TAF) by měly být používány jako NA první linie léčby. Hlavní výhodou léčby vysoce účinnými NA s vysokou genetickou bariérou pro vznik rezistence je predikovatelně vysoká a dlouhodobá antivirová účinnost vedoucí k dosažení nedetekovatelné HBV DNA v séru u naprosté většiny adherentních pacientů a příznivý bezpečnostní profil těchto léků. Těmito NA může být léčen každý pacient s chronickou hepatitidou B a představují jedinou možnost léčby u pacientů s dekompenzovanou jaterní cirhózou, po transplantaci jater, s EHM infekce HBV, závažnou akutní hepatitidou B nebo exacerbací chronické hepatitidy B. Při rozhodování mezi ETV, TDF a TAF je potřeba zhodnotit komorbidity (především renální insuficienci a redukci kostní denzity) a další faktory (ženy v produktivním věku, gravidní, vyšší věk).
Zitieren
APA
Husa, P., Šperl, J., Urbánek, P., & Fraňková, S. (2026). Doporučený postup diagnostiky a léčby infekce virem hepatitidy B. Gastroenterologie a hepatologie, 80(2), 124-143. https://doi.org/10.48095/ccgh2026124
Vancouver
Husa P, Šperl J, Urbánek P, Fraňková S. Doporučený postup diagnostiky a léčby infekce virem hepatitidy B. Gastroenterologie a hepatologie. 2026;80(2):124-143. doi:10.48095/ccgh2026124
BibTeX
@article{Husa2026,
author = {Husa, Petr and Šperl, Jan and Urbánek, Petr and Fraňková, Soňa},
title = {Doporučený postup diagnostiky a léčby infekce virem hepatitidy B},
journal = {Gastroenterologie a hepatologie},
year = {2026},
volume = {80},
number = {2},
pages = {124--143},
doi = {10.48095/ccgh2026124}
}
EUVIMED