Kurz gefasst
Fachartikel in der Zeitschrift FILOSOFIE DNES, 2019. Verfasst von Jan Zeman.
Abstract (Originalsprache)
Tato práce se podrobně věnuje způsobu, jakým David Hilbert (1862–1943) pojal aritmetizaci geometrie v knize Grundlagen der Geometrie z roku 1899. Nejprve stručně představíme Hilbertovy předchůdce z téže doby, kteří buď po změnách v založení geometrie volali, nebo je již sami prostřednictvím axiomaticko-deduktivní metody zapracovali. Neopomeneme přitom, co dílu předcházelo v dřívějších Hilbertových přednáškách. Následně se pokusíme nastínit obsah prvních dvou kapitol knihy a vysvětlit dobové i věcné souvislosti, nutné k jejich pochopení. Představíme způsob implicitních definic základních pojmů a vztahů v axiomech, a dále Hilbertovo rozdělení axiomů do skupin, přičemž se zejména zaměříme na axiomy spojitosti v kontextu s otázkou o její bezespornosti. K tomu popíšeme konstrukci aritmetického modelu axiomů geometrie, který Hilbert pro důkaz bezespornosti používá. V závěru se pokusíme nastínit hlavní důvody, které Hilberta k napsání díla vedly, a některé klíčové důsledky jeho pojetí axiomatiky geometrie.
Zitieren
APA
Zeman, J. (2019). Hilbertova aritmetizace geometrie. FILOSOFIE DNES. https://doi.org/10.26806/fd.v10i1.269
Vancouver
Zeman J. Hilbertova aritmetizace geometrie. FILOSOFIE DNES. 2019. doi:10.26806/fd.v10i1.269
BibTeX
@article{Zeman2019,
author = {Zeman, Jan},
title = {Hilbertova aritmetizace geometrie},
journal = {FILOSOFIE DNES},
year = {2019},
doi = {10.26806/fd.v10i1.269}
}
EUVIMED